pécka

Old Czech

Etymology

From pec +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpɛːt͡ska/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpɛːt͡ska/

Noun

pécka f

1. diminutive of pec

Declension

Declension of pécka (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	pécka	péccě	pécky
genitive	pécky	péckú	pécek
dative	péccě	péckama	péckám
accusative	pécku	péccě	pécky
vocative	pécko	péccě	pécky
locative	péccě	péckú	péckách
instrumental	péckú	péckama	péckami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: pícka

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “pécka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění