oslák

Old Czech

Etymology

From osel +‎ ák.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈosɫaːk/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈoslaːk/

Noun

oslák m pers

1. A driver, especially one who drives and takes care of donkeys; stable boy

Declension

Declension of oslák (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	oslák	osláky	osláci, oslákové
genitive	osláka	oslákú	oslákóv
dative	osláku, oslákovi	oslákoma	oslákóm
accusative	osláka	osláky	osláky
vocative	osláče	osláky	osláci, oslákové
locative	osláku, oslákovi	oslákú	osláciech
instrumental	oslákem	oslákoma	osláky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících [Czech wordstock in Klaret dictionaries] (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 89
• Jan Gebauer (1903–1916) “oslák”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění