opovrhovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit](This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]opovrhovat impf
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | opovrhovat, opovrhovati | Active adjective | opovrhující |
---|---|---|---|
Verbal noun | opovrhování | Passive adjective | opovrhovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | opovrhuji, opovrhuju (coll.) |
opovrhujeme | — | opovrhujme |
2nd person | opovrhuješ | opovrhujete | opovrhuj | opovrhujte |
3rd person | opovrhuje | opovrhují, opovrhujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive opovrhovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | opovrhoval | opovrhovali | opovrhován | opovrhováni |
masculine inanimate | opovrhovaly | opovrhovány | ||
feminine | opovrhovala | opovrhována | ||
neuter | opovrhovalo | opovrhovala | opovrhováno | opovrhována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | opovrhuje | — |
feminine + neuter singular | opovrhujíc | — |
plural | opovrhujíce | — |
Derived terms
[edit]See also
[edit]Further reading
[edit]- “opovrhovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “opovrhovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “opovrhovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)