omluvitelný
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Adjective
[edit]omluvitelný
- excusable
- Antonym: neomluvitelný
Declension
[edit]Declension of omluvitelný (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | omluvitelný | omluvitelná | omluvitelné | |
| genitive | omluvitelného | omluvitelné | omluvitelného | |
| dative | omluvitelnému | omluvitelné | omluvitelnému | |
| accusative | omluvitelného | omluvitelný | omluvitelnou | omluvitelné |
| locative | omluvitelném | omluvitelné | omluvitelném | |
| instrumental | omluvitelným | omluvitelnou | omluvitelným | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | omluvitelní | omluvitelné | omluvitelná | |
| genitive | omluvitelných | |||
| dative | omluvitelným | |||
| accusative | omluvitelné | omluvitelná | ||
| locative | omluvitelných | |||
| instrumental | omluvitelnými | |||
Further reading
[edit]- “omluvitelný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “omluvitelný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “omluvitelný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)