odvozovat

Czech

Etymology

From od- +‎ vodit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodvozovat]

Verb

odvozovat impf (perfective odvodit)

1. to derive, to deduce, to infer

Conjugation

Conjugation of odvozovat

infinitive odvozovat, odvozovati active adjective odvozující verbal noun odvozování passive adjective odvozovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odvozuji, odvozuju (coll.) odvozujeme — odvozujme 2nd person odvozuješ odvozujete odvozuj odvozujte 3rd person odvozuje odvozují, odvozujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odvozovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odvozoval odvozovali odvozován odvozováni masculine inanimate odvozovaly odvozovány feminine odvozovala odvozována neuter odvozovalo odvozovala odvozováno odvozována transgressives present past masculine singular odvozuje — feminine + neuter singular odvozujíc — plural odvozujíce —

Further reading

• “odvozovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odvozovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odvozovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025