odtáhnout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech ottáhnúti. By surface analysis, od- +‎ táhnout ("to drag").

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotaːɦnou̯t]

Verb

odtáhnout pf (imperfective odtahovat)

1. (to a person) to drag away, to pull away (by force)

Conjugation

Conjugation of odtáhnout

infinitive odtáhnout, odtáhnouti active adjective odtáhnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odtáhnu odtáhneme — odtáhněme 2nd person odtáhneš odtáhnete odtáhni odtáhněte 3rd person odtáhne odtáhnou — — participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odtáhl odtáhli odtažen odtaženi masculine inanimate odtáhly odtaženy feminine odtáhla odtažena neuter odtáhlo odtáhla odtaženo odtažena transgressives present past masculine singular — odtáhnuv feminine + neuter singular — odtáhnuvši plural — odtáhnuvše

Derived terms

• odtažitost
• odtažitý

Further reading

• “odtáhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odtáhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odtáhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025