odrodit

Czech

Etymology

From od- +‎ rodit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodroɟɪt]

Verb

odrodit pf

1. (reflexive with se) to renounce one's nationality

Conjugation

Conjugation of odrodit

infinitive odrodit, odroditi active adjective odrodivší verbal noun odrození passive adjective odrozený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odrodím odrodíme — odroďme 2nd person odrodíš odrodíte odroď odroďte 3rd person odrodí odrodí — — The verb odrodit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odrodil odrodili odrozen odrozeni masculine inanimate odrodily odrozeny feminine odrodila odrozena neuter odrodilo odrodila odrozeno odrozena transgressives present past masculine singular — odrodiv feminine + neuter singular — odrodivši plural — odrodivše

Derived terms

• odrodilec
• odrodilý

Further reading

• “odroditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odroditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odrodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025