odrodit

Czech

Etymology

From od- +‎ rodit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodroɟɪt]

Verb

odrodit pf

1. (reflexive with se) to renounce one's nationality

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odrodit, odroditi	Active adjective	odrodivší
Verbal noun	odrození	Passive adjective	odrozený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odrodím	odrodíme	—	odroďme
2nd person	odrodíš	odrodíte	odroď	odroďte
3rd person	odrodí	odrodí	—	—

The verb odrodit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odrodil	odrodili	odrozen	odrozeni
masculine inanimate		odrodily		odrozeny
feminine	odrodila		odrozena
neuter	odrodilo	odrodila	odrozeno	odrozena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odrodiv
feminine + neuter singular	—	odrodivši
plural	—	odrodivše

Derived terms

• odrodilec
• odrodilý

 

Further reading

• “odroditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odroditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odrodit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)