odpouštět
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]odpouštět impf (perfective odpustit)
- to forgive
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | odpouštět, odpouštěti | Active adjective | odpouštějící |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | odpouštění | Passive adjective | odpouštěný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odpouštím | odpouštíme | — | odpouštějme |
| 2nd person | odpouštíš | odpouštíte | odpouštěj | odpouštějte |
| 3rd person | odpouští | odpouštějí, odpouští | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odpouštět. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odpouštěl | odpouštěli | odpouštěn | odpouštěni |
| masculine inanimate | odpouštěly | odpouštěny | ||
| feminine | odpouštěla | odpouštěna | ||
| neuter | odpouštělo | odpouštěla | odpouštěno | odpouštěna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | odpouštěje | — |
| feminine + neuter singular | odpouštějíc | — |
| plural | odpouštějíce | — |
Related terms
[edit]- odpouští n