odpojit

Czech

Etymology

From od- +‎ pojit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotpojɪt]

Verb

odpojit pf (imperfective odpojovat)

1. to disconnect
2. to detach

Conjugation

Conjugation of odpojit

infinitive odpojit, odpojiti active adjective odpojivší verbal noun odpojení passive adjective odpojený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odpojím odpojíme — odpojme 2nd person odpojíš odpojíte odpoj odpojte 3rd person odpojí odpojí — — The verb odpojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odpojil odpojili odpojen odpojeni masculine inanimate odpojily odpojeny feminine odpojila odpojena neuter odpojilo odpojila odpojeno odpojena transgressives present past masculine singular — odpojiv feminine + neuter singular — odpojivši plural — odpojivše

Antonyms

• připojit

Derived terms

• odpojení n

Further reading

• “odpojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odpojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odpojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025