odjíždět

Czech

Etymology

From od- +‎ jezdit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodjiːʒɟɛt]

Verb

odjíždět impf (perfective odjet)

1. to depart by vehicle

Conjugation

Conjugation of odjíždět

infinitive odjíždět, odjížděti active adjective odjíždějící verbal noun odjíždění passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odjíždím odjíždíme — odjíždějme 2nd person odjíždíš odjíždíte odjížděj odjíždějte 3rd person odjíždí odjíždějí, odjíždí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odjíždět. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odjížděl odjížděli — — masculine inanimate odjížděly — feminine odjížděla — neuter odjíždělo odjížděla — — transgressives present past masculine singular odjížděje — feminine + neuter singular odjíždějíc — plural odjíždějíce —

Antonyms

• přijíždět

Related terms

• odcházet
• odjet
• odjezd
• odjíždějící

Further reading

• “odjížděti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odjížděti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “odjíždět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025