odhalovat
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]odhalovat impf
- imperfective form of odhalit
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | odhalovat, odhalovati | Active adjective | odhalující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | — | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | odhaluji, odhaluju (coll.) |
odhalujeme | — | odhalujme |
| 2nd person | odhaluješ | odhalujete | odhaluj | odhalujte |
| 3rd person | odhaluje | odhalují, odhalujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odhalovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | odhaloval | odhalovali | odhalován | odhalováni |
| masculine inanimate | odhalovaly | odhalovány | ||
| feminine | odhalovala | odhalována | ||
| neuter | odhalovalo | odhalovala | odhalováno | odhalována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | odhaluje | — |
| feminine + neuter singular | odhalujíc | — |
| plural | odhalujíce | — |
Further reading
[edit]- “odhalovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “odhalovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “odhalovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)