oddělit

Czech

Etymology

From od- +‎ dělit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈodɟɛlɪt]

Verb

oddělit pf (imperfective oddělovat)

1. (transitive) to separate

   Antonyms: neoddělit, sloučit, spojit

   Lékaři oddělili siamská dvojčata od sebe. ― The doctors separated the Siamese twins from each other.

Conjugation

Conjugation of oddělit

infinitive oddělit, odděliti active adjective oddělivší verbal noun oddělení passive adjective oddělený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person oddělím oddělíme — oddělme 2nd person oddělíš oddělíte odděl oddělte 3rd person oddělí oddělí — — The verb oddělit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate oddělil oddělili oddělen odděleni masculine inanimate oddělily odděleny feminine oddělila oddělena neuter oddělilo oddělila odděleno oddělena transgressives present past masculine singular — odděliv feminine + neuter singular — oddělivši plural — oddělivše

Derived terms

• odděleně
• oddělení n
• oddělený m
• oddělitelnost f
• oddělitelný

Further reading

• “odděliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “odděliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “oddělit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025