odcínovat

Czech

Etymology

From od- +‎ cínovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈot͡siːnovat]

Verb

odcínovat impf

1. to detin, to untin

Conjugation

Conjugation of odcínovat

infinitive odcínovat, odcínovati active adjective odcínující verbal noun odcínování passive adjective odcínovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person odcínuji, odcínuju (coll.) odcínujeme — odcínujme 2nd person odcínuješ odcínujete odcínuj odcínujte 3rd person odcínuje odcínují, odcínujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive odcínovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate odcínoval odcínovali odcínován odcínováni masculine inanimate odcínovaly odcínovány feminine odcínovala odcínována neuter odcínovalo odcínovala odcínováno odcínována transgressives present past masculine singular odcínuje — feminine + neuter singular odcínujíc — plural odcínujíce —

Related terms

• cínovat