navozovat

Czech

Etymology

From na- +‎ vodit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnavozovat]

Verb

navozovat impf (perfective navodit)

1. to induce, to bring about, to evoke

Conjugation

Conjugation of navozovat

infinitive navozovat, navozovati active adjective navozující verbal noun navozování passive adjective navozovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person navozuji, navozuju (coll.) navozujeme — navozujme 2nd person navozuješ navozujete navozuj navozujte 3rd person navozuje navozují, navozujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive navozovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate navozoval navozovali navozován navozováni masculine inanimate navozovaly navozovány feminine navozovala navozována neuter navozovalo navozovala navozováno navozována transgressives present past masculine singular navozuje — feminine + neuter singular navozujíc — plural navozujíce —

Further reading

• “navozovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “navozovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “navozovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025