natáhnout

Czech

Etymology

From na- +‎ táhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnataːɦnou̯t]

Verb

natáhnout pf (imperfective natahovat)

1. to stretch (lengthen by pulling)
2. to wind (a watch or clock)
3. (reflexive with se) to lie down
4. (colloquial) to hit (another person)
5. (colloquial) to defraud somebody

Conjugation

Conjugation of natáhnout

infinitive natáhnout, natáhnouti active adjective natáhnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person natáhnu natáhneme — natáhněme 2nd person natáhneš natáhnete natáhni natáhněte 3rd person natáhne natáhnou — — The verb natáhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate natáhl natáhli natažen nataženi masculine inanimate natáhly nataženy feminine natáhla natažena neuter natáhlo natáhla nataženo natažena transgressives present past masculine singular — natáhnuv feminine + neuter singular — natáhnuvši plural — natáhnuvše

Further reading

• “natáhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “natáhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “natáhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025