napracovat

Czech

Etymology

From na- +‎ pracovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaprat͡sovat]

Verb

napracovat pf (imperfective napracovávat)

1. to make up for

   napracovat ztracený čas. ― to make up for lost time.

Conjugation

Conjugation of napracovat

infinitive napracovat, napracovati active adjective napracovavší verbal noun napracování passive adjective napracovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person napracuji, napracuju (coll.) napracujeme — napracujme 2nd person napracuješ napracujete napracuj napracujte 3rd person napracuje napracují, napracujou (coll.) — — The verb napracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate napracoval napracovali napracován napracováni masculine inanimate napracovaly napracovány feminine napracovala napracována neuter napracovalo napracovala napracováno napracována transgressives present past masculine singular — napracovav feminine + neuter singular — napracovavši plural — napracovavše

Related terms

• napracování

Further reading

• “napracovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “napracovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989