napojit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnapojɪt]

Etymology 1

From na- +‎ pojit.

Verb

napojit pf (imperfective napojovat)

1. to connect (electric device, pipeline etc)
2. (reflexive with se) to connect (to the mains etc)
3. (reflexive with se) to get in touch (with an organisation etc)
4. (reflexive with se) to tap (a phone)
5. (causative of pít) to give someone water, to give someone to drink

Conjugation

Conjugation

Infinitive	napojit, napojiti	Active adjective	napojivší
Verbal noun	napojení	Passive adjective	napojený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	napojím	napojíme	—	napojme
2nd person	napojíš	napojíte	napoj	napojte
3rd person	napojí	napojí	—	—

The verb napojit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	napojil	napojili	napojen	napojeni
masculine inanimate		napojily		napojeny
feminine	napojila		napojena
neuter	napojilo	napojila	napojeno	napojena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	napojiv
feminine + neuter singular	—	napojivši
plural	—	napojivše

Etymology 2

see napájet

Verb

napojit pf

1. perfective of napájet

Further reading

• “napojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “napojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “napojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)