napojit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnapojɪt]

Etymology 1

From na- +‎ pojit.

Verb

napojit pf (imperfective napojovat)

1. to connect (electric device, pipeline etc)
2. (reflexive with se) to connect (to the mains etc)
3. (reflexive with se) to get in touch (with an organisation etc)
4. (reflexive with se) to tap (a phone)
5. (causative of pít) to give someone water, to give someone to drink

Conjugation

Conjugation of napojit

infinitive napojit, napojiti active adjective napojivší verbal noun napojení passive adjective napojený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person napojím napojíme — napojme 2nd person napojíš napojíte napoj napojte 3rd person napojí napojí — — The verb napojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate napojil napojili napojen napojeni masculine inanimate napojily napojeny feminine napojila napojena neuter napojilo napojila napojeno napojena transgressives present past masculine singular — napojiv feminine + neuter singular — napojivši plural — napojivše

Etymology 2

see napájet

Verb

napojit pf

1. perfective of napájet

Further reading

• “napojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “napojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “napojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025