naplnit

Czech

Etymology

From na- +‎ plnit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnapl̩ɲɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

naplnit pf (imperfective plnit)

1. (transitive) to fill (of a container like bottle)

   Naplnit láhev až po vršek. ― Fill the bottle to the top

2. (reflexive with se) to fill (become full)

   Nádrž se naplnila vodou. ― The reservoir filled up with water

Conjugation

Conjugation

Infinitive	naplnit, naplniti	Active adjective	naplnivší
Verbal noun	naplnění	Passive adjective	naplněný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	naplním	naplníme	—	naplňme
2nd person	naplníš	naplníte	naplň	naplňte
3rd person	naplní	naplní	—	—

The verb naplnit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	naplnil	naplnili	naplněn	naplněni
masculine inanimate		naplnily		naplněny
feminine	naplnila		naplněna
neuter	naplnilo	naplnila	naplněno	naplněna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	naplniv
feminine + neuter singular	—	naplnivši
plural	—	naplnivše

Derived terms

• náplň f

 

Related terms

• naplňovat
• plnění n
• plný
• vyplnit

 

Further reading

• “naplniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “naplniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “naplnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)