nabíhat

Czech

Etymology

From na- +‎ bíhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnabiːɦat]

Verb

nabíhat impf (perfective naběhnout)

1. to be starting

Conjugation

Conjugation of nabíhat

infinitive nabíhat, nabíhati active adjective nabíhající verbal noun nabíhání passive adjective nabíhaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person nabíhám nabíháme — nabíhejme 2nd person nabíháš nabíháte nabíhej nabíhejte 3rd person nabíhá nabíhají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive nabíhat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate nabíhal nabíhali nabíhán nabíháni masculine inanimate nabíhaly nabíhány feminine nabíhala nabíhána neuter nabíhalo nabíhala nabíháno nabíhána transgressives present past masculine singular nabíhaje — feminine + neuter singular nabíhajíc — plural nabíhajíce —

Related terms

• naběhnout

Further reading

• “nabíhati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “nabíhati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “nabíhat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025