nádenník

Old Czech

Etymology

From nádenní +‎ -ík.

Noun

nádenník m pers

1. day labourer, navvy

Declension

Declension of nádenník (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	nádenník	nádenníky	nádenníci, nádenníkové
genitive	nádenníka	nádenníkú	nádenníkóv
dative	nádenníku, nádenníkovi	nádenníkoma	nádenníkóm
accusative	nádenníka	nádenníky	nádenníky
vocative	nádenníče	nádenníky	nádenníci, nádenníkové
locative	nádenníku, nádenníkovi	nádenníkú	nádenníciech
instrumental	nádenníkem	nádenníkoma	nádenníky

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: nádeník

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “nádenník”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění