náš

See also: Appendix:Variations of "nas"

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech náš, from Proto-Slavic *našь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːʃ]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -aːʃ

Pronoun

náš m

1. (possessive) our, ours

Declension

Declension of náš (irregular)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	náš		naše	naše
genitive	našeho		naší	našeho
dative	našemu		naší	našemu
accusative	našeho	náš	naši	naše
locative	našem		naší	našem
instrumental	naším		naší	naším
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	naši	naše		naše
genitive	našich
dative	našim
accusative	naše			naše
locative	našich
instrumental	našimi

Further reading

• “náš”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “náš”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “náš”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *našь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈnaːʃ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈnaːʃ/

Pronoun

náš

1. (possessive) our, ours
2. (possessive) Royal first person singular possessive pronoun, used by royalty; my

Declension

Declension of náš (irregular)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	náš	nášě, našě	náše, naše
genitive	nášeho, našeho	nášie, našie	nášeho, našeho
dative	nášemu, našemu	náší, nášiej, naší, našiej	nášemu, našemu
accusative	nášeho, našeho, náš	nášu, našu	náše, naše
locative	nášem, našem	náší, nášiej, naší, našiej	nášem, našem
instrumental	náším, naším	nášú, našú	náším, naším
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	nášě, našě	náši, naši
genitive	nášú, našú
dative	nášima, našima
accusative	nášě, našě	náši, naši
locative	nášú, našú
instrumental	nášima, našima
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	náši, naši	nášě, našě	nášě, našě
genitive	nášich, našich
dative	nášim, našim
accusative	nášě, našě		nášě, našě
locative	nášich, našich
instrumental	nášimi, našimi

Descendants

• Czech: náš

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “náš”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění

Slovak

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *našь.

Pronunciation

• IPA^(key): [naːʃ]

Pronoun

náš

1. (possessive) our, ours

Declension

Declension of náš (irregular)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	náš		naša	naše
genitive	nášho		našej	nášho
dative	nášmu		našej	nášmu
accusative	nášho	náš	našu	naše
locative	našom		našej	našom
instrumental	naším		našou	naším
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	naši	naše
genitive	našich
dative	našim
accusative	našich	naše
locative	našich
instrumental	našimi

Related terms

Slovak personal pronouns

		substantive		possessive
		singular	plural	singular	plural
1st person		ja	my	môj	náš
2nd person	familiar	ty	vy	tvoj	váš
	polite	vy		váš
3rd person	m	on	oni* / ony	jeho	ich
	f	ona		jej
	n	ono		jeho
reflexive		seba, sa (clitic)		svoj
* masculine animate only, ony otherwise.

Further reading

• “náš”, in Slovníkový portál Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV [Dictionary portal of the Ľ. Štúr Institute of Linguistics, Slovak Academy of Science] (in Slovak), https://slovnik.juls.savba.sk, 2003–2024