mlátiti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *moltiti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmɫaːcici/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmlaːcici/

Verb

mlátiti impf

1. to thresh, to beat

Conjugation

Conjugation of mlátiti (class IV)

infinitive	supine	verbal noun
mlátiti	mlátit	mlácenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	mlácu	mlátívě (-va)	mlátím (-me/-my)	–	mlaťvě, mlátivě (-va)	mlaťme, mlátim (-me/-my)
2nd person	mlátíš	mlátíta	mlátíte	mlať, mláti	mlaťta, mlátita	mlaťte, mlátite
3rd person	mlátí	mlátíta	mlátie	mlať, mláti	mlaťta, mlátita	mlaťte, mlátite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	mlátich	mlátichově (-va)	mlátichom (-me/-my)	mlátiech	mlátiechově (-va)	mlátiechom (-me/-my)
2nd person	mláti	mlátista (-šta)	mlátiste (-šte)	mlátieše	mlátiešta (-sta)	mlátiešte (-ste)
3rd person	mláti	mlátista (-šta)	mlátichu	mlátieše	mlátiešta (-sta)	mlátiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	mlátil	mlátila	mlátili	mlácen	mlácena	mláceni
Feminine	mlátila	mlátile	mlátily	mlácena	mláceně	mláceny
Neuter	mlátilo	mlátile	mlátila	mláceno	mláceně	mlácena

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	mlátě	mlátiece		mlátiv	mlátivše
Feminine	mlátieci			mlátivši
Neuter	mlátě, mlátieci			mlátiv, mlátivši

Note: This table shows the most common forms of mlátiti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• mlat
• mlatec

Descendants

• Czech: mlátit

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “mlátiti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění