městce

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *městьce. By surface analysis, město +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈmi̯ɛstt͡sɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈmjɛstt͡sɛ/

Noun

městce n

1. diminutive of město

Declension

Declension of městce (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	městce	městci	městcě
genitive	městcě	městcú	městcí
dative	městcu	městcoma	městcóm
accusative	městce	městci	městcě
vocative	městce	městci	městcě
locative	městci, městcu	městcú	městcích
instrumental	městcem	městcoma	městci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “městce”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění