lkáti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lъkati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɫkaːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlkaːci/

Verb

lkáti impf

1. to wail, to lament

   Synonyms: kvíliti, nařiekati, plakati, skuhrati, stonati

Conjugation

Conjugation of lkáti (class V)

infinitive	supine	verbal noun
lkáti	lkat	lkánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	lkaju	lkávě (-va)	lkám (-me/-my)	–	lkajvě (-va)	lkajme (-my)
2nd person	lkáš	lkáta	lkáte	lkaj	lkajta	lkajte
3rd person	lká	lkáta	lkajú	lkaj	lkajta	lkajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	lkach	lkachově (-va)	lkachom (-me/-my)	lkách, lkajiech	lkáchově, lkajiechově (-va)	lkáchom, lkajiechom (-me/-my)
2nd person	lka	lkasta (-šta)	lkaste (-šte)	lkáše, lkajieše	lkášta, lkajiešta (-sta)	lkášte, lkajiešte (-ste)
3rd person	lka	lkasta (-šta)	lkachu	lkáše, lkajieše	lkášta, lkajiešta (-sta)	lkáchu, lkajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	lkál	lkála	lkáli	—	—	—
Feminine	lkála	lkále	lkály	—	—	—
Neuter	lkálo	lkále	lkála	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	lkajě	lkajúce		lkáv	lkávše
Feminine	lkajúci			lkávši
Neuter	lkajě, lkajúci			lkáv, lkávši

Note: This table shows the most common forms of lkáti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: lkát

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “lkáti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění