lhóta

See also: lhota, and Lhota

Old Czech

Alternative forms

• lhota

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lьgota.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɫɣoːta/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlɦu̯ota/

Noun

lhóta f

1. period

Declension

Declension of lhóta (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	lhóta	lhótě	lhóty
genitive	lhóty	lhótú	lhót
dative	lhótě	lhótama	lhótám
accusative	lhótu	lhótě	lhóty
vocative	lhóto	lhótě	lhóty
locative	lhótě	lhótú	lhótách
instrumental	lhótú	lhótama	lhótami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: lhůta

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “lhóta”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění