lejchéř

Old Czech

Etymology

Borrowed from Middle High German leicher.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈlɛjxɛːr̝/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈlɛjxɛːr̝̊/

Noun

lejchéř m pers

1. swindler
   • from The Legend of Saint Procopius, 17b:

     Všichni leycherziewe, kteří po světu blúdíte a na lidech… lúdíte, ješto rádi béřete cuzie, chovajte sě dušě ztracenie!

     Všichni lejchéřěvé, kteří po světu blúdíte a na lidech… lúdíte, ješto rádi béřete cuzie, chovajte sě dušě ztracenie!

Declension

Declension of lejchéř (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	lejchéř	lejchéřě	lejchéři, lejchéřové
genitive	lejchéřě	lejchéřú	lejchéřóv
dative	lejchéřu, lejchéřovi	lejchéřoma	lejchéřóm
accusative	lejchéřě	lejchéřě	lejchéřě
vocative	lejchéřu	lejchéřě	lejchéři, lejchéřové
locative	lejchéřu, lejchéřovi	lejchéřú	lejchéřích
instrumental	lejchéřem	lejchéřoma	lejchéři

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících [Czech wordstock in Klaret dictionaries] (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 54
• Jan Gebauer (1903–1916) “lejchéř”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění