lízat

See also: lizat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech lízati, lzati, from Proto-Slavic *lizati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈliːzat]
• Hyphenation: lí‧zat

Verb

lízat impf (perfective líznout)

1. to lick

Conjugation

Conjugation

Infinitive	lízat, lízati	Active adjective	lízající, lížící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	lízám, lížu	lízáme, lížeme	—	lízejme, ližme
2nd person	lízáš, lížeš	lízáte, lížete	lízej, liž	lízejte, ližte
3rd person	lízá, líže	lízají, lížou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive lízat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	lízal	lízali	lízán	lízáni
masculine inanimate		lízaly		lízány
feminine	lízala		lízána
neuter	lízalo	lízala	lízáno	lízána

Transgressives	present	past
masculine singular	lízaje, líže	—
feminine + neuter singular	lízajíc, lížíc	—
plural	lízajíce, lížíce	—

Related terms

adjective

• lízaný

 

nouns

• liz
• lízátko

 

verbs

• olízat
• slízat
• vylízat

 

Further reading

• “lízati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “lízati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “lízat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)