líhnout

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *lęgti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈliːɦnou̯t]

Verb

líhnout impf

1. to hatch

Conjugation

Conjugation

Infinitive	líhnout, líhnouti	Active adjective	líhnuvší
Verbal noun	líhnutí	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	líhnu	líhneme	—	líhněme
2nd person	líhneš	líhnete	líhni	líhněte
3rd person	líhne	líhnou	—	—

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	líhl, líhnul	líhli, líhnuli	líhnut	líhnuti
masculine inanimate		líhly, líhnuly		líhnuty
feminine	líhla, líhnula		líhnuta
neuter	líhlo, líhnulo	líhla, líhnula	líhnuto	líhnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	líhnuv
feminine + neuter singular	—	líhnuvši
plural	—	líhnuvše

Related terms

• líheň
• líhniště
• líhnutí
• líhňový
• vylíhnout

 

Further reading

• “líhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “líhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “líhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)