kvákat

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kvákati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkvaːkat]
• Hyphenation: kvá‧kat
• Rhymes: -aːkat

Verb

kvákat impf

1. to croak or to quack (to make a frog sound or a duck sound)

Conjugation

Conjugation of kvákat

infinitive kvákat, kvákati active adjective kvákající verbal noun kvákání passive adjective kvákaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person kvákám kvákáme — kvákejme 2nd person kvákáš kvákáte kvákej kvákejte 3rd person kváká kvákají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kvákat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate kvákal kvákali kvákán kvákáni masculine inanimate kvákaly kvákány feminine kvákala kvákána neuter kvákalo kvákala kvákáno kvákána transgressives present past masculine singular kvákaje — feminine + neuter singular kvákajíc — plural kvákajíce —

See also

• káchat

Further reading

• “kvákati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kvákati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989