kropit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech kropiti, from Proto-Slavic *kropiti. Cognate with Polish kropić, Russian кропи́ть (kropítʹ), Serbo-Croatian kròpiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkropɪt]

Verb

kropit impf (perfective pokropit)

1. to sprinkle

Conjugation

Conjugation of kropit

infinitive kropit, kropiti active adjective kropící verbal noun kropení passive adjective kropený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person kropím kropíme — kropme 2nd person kropíš kropíte krop kropte 3rd person kropí kropí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive kropit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate kropil kropili kropen kropeni masculine inanimate kropily kropeny feminine kropila kropena neuter kropilo kropila kropeno kropena transgressives present past masculine singular kropě — feminine + neuter singular kropíc — plural kropíce —

Derived terms

(adjective):

• kropicí

(nouns):

• kropáč
• kropenka
• kropič

(verbs):

• skropit
• vykropit
• zkropit

Further reading

• “kropiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “kropiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “kropit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025