krmit

See also: kŕmiť

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech krmiti, from Proto-Slavic *kъrmiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̩mɪt]
• Hyphenation: kr‧mit

Verb

krmit impf (perfective nakrmit)

1. (transitive) to feed (object: animal, child, old person)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	krmit, krmiti	Active adjective	krmící
Verbal noun	krmení	Passive adjective	krmený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	krmím	krmíme	—	krmme
2nd person	krmíš	krmíte	krm	krmte
3rd person	krmí	krmí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive krmit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	krmil	krmili	krmen	krmeni
masculine inanimate		krmily		krmeny
feminine	krmila		krmena
neuter	krmilo	krmila	krmeno	krmena

Transgressives	present	past
masculine singular	krmě	—
feminine + neuter singular	krmíc	—
plural	krmíce	—

Related terms

• dokrmovat
• krmelec
• krmě f
• krmicí
• krmič m
• krmivo n
• krmítko
• krmný
• nakrmit
• překrmovat
• přikrmovat
• vykrmit
• vykrmovat
• zkrmit
• zkrmovat

 

Further reading

• “krmiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “krmiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “krmit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)