krůtí

See also: kruti, and krutí

Czech

Etymology

From krůta +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkruːciː]

Adjective

krůtí

1. (relational) turkey, turkey's

Declension

Declension of krůtí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	krůtí		krůtí	krůtí
genitive	krůtího		krůtí	krůtího
dative	krůtímu		krůtí	krůtímu
accusative	krůtího	krůtí	krůtí	krůtí
locative	krůtím		krůtí	krůtím
instrumental	krůtím		krůtí	krůtím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	krůtí	krůtí		krůtí
genitive	krůtích
dative	krůtím
accusative	krůtí			krůtí
locative	krůtích
instrumental	krůtími

Further reading

• “krůtí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “krůtí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989