králičí

Czech

Etymology

From králík +‎ -í.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkraːlɪt͡ʃiː]

Adjective

králičí

1. (relational) rabbit, rabbit's

Declension

Declension of králičí (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	králičí		králičí	králičí
genitive	králičího		králičí	králičího
dative	králičímu		králičí	králičímu
accusative	králičího	králičí	králičí	králičí
locative	králičím		králičí	králičím
instrumental	králičím		králičí	králičím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	králičí	králičí		králičí
genitive	králičích
dative	králičím
accusative	králičí			králičí
locative	králičích
instrumental	králičími

Further reading

• “králičí”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “králičí”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989