kopytce

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkopɨtt͡sɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkopitt͡sɛ/

Noun

kopytce n

1. diminutive of kopyto

Declension

Declension of kopytce (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kopytce	kopytci	kopytcě
genitive	kopytcě	kopytcú	kopytcí
dative	kopytcu	kopytcoma	kopytcóm
accusative	kopytce	kopytci	kopytcě
vocative	kopytce	kopytci	kopytcě
locative	kopytci, kopytcu	kopytcú	kopytcích
instrumental	kopytcem	kopytcoma	kopytci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kopytce”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění