kopíce

See also: kopice and kopicę

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkopiːt͡sɛ]

Verb

kopíce

1. plural present transgressive of kopit

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkopiːt͡sɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkopiːt͡sɛ/

Noun

kopíce n

1. diminutive of kopie

Declension

Declension of kopíce (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	kopíce	kopíci	kopícě
genitive	kopícě	kopícú	kopící
dative	kopícu	kopícoma	kopícóm
accusative	kopíce	kopíci	kopícě
vocative	kopíce	kopíci	kopícě
locative	kopíci, kopícu	kopícú	kopících
instrumental	kopícem	kopícoma	kopíci

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “kopíce”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění