koordinovat

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkoordɪnovat]

Verb

koordinovat impf or pf

1. to coordinate (to synchronize activities)

Conjugation

Conjugation of koordinovat

infinitive koordinovat, koordinovati active adjective koordinující, koordinovavší verbal noun koordinování passive adjective koordinovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person koordinuji, koordinuju (coll.) koordinujeme — koordinujme 2nd person koordinuješ koordinujete koordinuj koordinujte 3rd person koordinuje koordinují, koordinujou (coll.) — — When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive koordinovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate koordinoval koordinovali koordinován koordinováni masculine inanimate koordinovaly koordinovány feminine koordinovala koordinována neuter koordinovalo koordinovala koordinováno koordinována transgressives present past masculine singular koordinuje koordinovav feminine + neuter singular koordinujíc koordinovavši plural koordinujíce koordinovavše

Related terms

• koordinace f
• koordinační

See also

• součinnost f

Further reading

• “koordinovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “koordinovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989