komornicě

Old Czech

Etymology

From komorník +‎ -icě.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkomorɲit͡si̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkomorɲit͡sɛ/

Noun

komornicě f

1. female equivalent of komorník

Declension

Declension of komornicě (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	komornicě	komornici	komornicě
genitive	komornicě	komornicú	komornicí, komornic
dative	komornici	komornicěma	komorniciem
accusative	komornicu	komornici	komornicě
vocative	komornice	komornici	komornicě
locative	komornici	komornicú	komorniciech
instrumental	komornicú	komornicěma	komornicěmi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “komornicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění