koketovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]From French coqueter + -ovat.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]koketovat impf
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | koketovat, koketovati | Active adjective | koketující |
---|---|---|---|
Verbal noun | koketování | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | koketuji, koketuju (coll.) |
koketujeme | — | koketujme |
2nd person | koketuješ | koketujete | koketuj | koketujte |
3rd person | koketuje | koketují, koketujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive koketovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | koketoval | koketovali | — | — |
masculine inanimate | koketovaly | — | ||
feminine | koketovala | — | ||
neuter | koketovalo | koketovala | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | koketuje | — |
feminine + neuter singular | koketujíc | — |
plural | koketujíce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “koketovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “koketovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989