knieni
Jump to navigation
Jump to search
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *kъnęgyni.
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]knieni f
Declension
[edit]Declension of knieni (soft a-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | knieni | knieni | knieně |
genitive | knieně | knieňú | knieň |
dative | knieni | knieněma | knieniem |
accusative | knieňu | knieni | knieně |
vocative | knieňe | knieni | knieně |
locative | knieni | knieňú | knieniech |
instrumental | knieňú | knieněma | knieněmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “knieni”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění