knýp

See also: knyp

Old Czech

Etymology

Borrowed from Middle High German kneip.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈknɨːp/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkniːp/, /ˈknɛjp/

Noun

knýp m inan

1. cobbler's knife

Declension

Declension of knýp (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	knýp	knýpy	knýpi, knýpové
genitive	knýpa, knýpu	knýpú	knýpóv
dative	knýpu	knýpoma	knýpóm
accusative	knýp	knýpy	knýpy
vocative	knýpe	knýpy	knýpi, knýpové
locative	knýpě, knýpu	knýpú	knýpiech
instrumental	knýpem	knýpoma	knýpy

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: knejp

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “knýp”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění
• Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 48