klouzat

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kъlzati, akin to Old Church Slavonic скоклъзати (skoklŭzati), Slovak klzký, Serbo-Croatian kliziti, Kajkav. skuzek, klizati, Slovene sklizniti, sklizek, Polish kiełzać, Old East Slavic кълзъкыи (kŭlzŭkyi), Russian скользить (skolʹzitʹ), склизкий (sklizkij), Ukrainian ковзати (kovzaty).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈklou̯zat]

Verb

klouzat impf

1. to slide (to move with low friction)

Conjugation

Conjugation of klouzat

infinitive klouzat, klouzati active adjective klouzající, klouzavší verbal noun klouzání passive adjective klouzaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person klouzám klouzáme — klouzejme 2nd person klouzáš klouzáte klouzej klouzejte 3rd person klouzá klouzají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive klouzat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate klouzal klouzali klouzán klouzáni masculine inanimate klouzaly klouzány feminine klouzala klouzána neuter klouzalo klouzala klouzáno klouzána transgressives present past masculine singular klouzaje klouzav feminine + neuter singular klouzajíc klouzavši plural klouzajíce klouzavše

Related terms

(adjectives):

• klouzavý
• kluzký

(nouns):

• klouzačka
• klouzek
• kluzák
• zákluz

(verbs):

• sklouznout
• uklouznout

Further reading

• “klouzati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “klouzati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “klouzat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025