klekati

Old Czech

Alternative forms

• klakati

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈklɛkaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈklɛkaci/

Verb

klekati impf (perfective kleknúti)

1. (reflexive with si) to kneel

Usage notes

Klekati is in the class of Old Czech dynamic verbs. Its counterpart, klečěti, is a stative verb.

Conjugation

Conjugation of klekati (class V)

infinitive	supine	verbal noun
klekati	klekat	klekánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	klekaju	klekávě (-va)	klekám (-me/-my)	–	klekajvě (-va)	klekajme (-my)
2nd person	klekáš	klekáta	klekáte	klekaj	klekajta	klekajte
3rd person	kleká	klekáta	klekajú	klekaj	klekajta	klekajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	klekach	klekachově (-va)	klekachom (-me/-my)	klekách, klekajiech	klekáchově, klekajiechově (-va)	klekáchom, klekajiechom (-me/-my)
2nd person	kleka	klekasta (-šta)	klekaste (-šte)	klekáše, klekajieše	klekášta, klekajiešta (-sta)	klekášte, klekajiešte (-ste)
3rd person	kleka	klekasta (-šta)	klekachu	klekáše, klekajieše	klekášta, klekajiešta (-sta)	klekáchu, klekajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	klekal	klekala	klekali	—	—	—
Feminine	klekala	klekale	klekaly	—	—	—
Neuter	klekalo	klekale	klekala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	klekajě	klekajúce		klekav	klekavše
Feminine	klekajúci			klekavši
Neuter	klekajě, klekajúci			klekav, klekavši

Note: This table shows the most common forms of klekati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: klekat

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “klekati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění