křesač

Old Czech

křesač

Etymology

From křesati +‎ -ač.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈkr̝̊ɛsat͡ʃ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈkr̝̊ɛsat͡ʃ/

Noun

křesač m inan

1. firestriker

Declension

Declension of křesač (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	křesač	křesačě	křesači, křesačové
genitive	křesačě	křesačú	křesačóv
dative	křesaču	křesačoma	křesačóm
accusative	křesač	křesačě	křesačě
vocative	křesaču	křesačě	křesači, křesačové
locative	křesači, křesaču	křesačú	křesačích
instrumental	křesačem	křesačoma	křesači

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “křesač”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění