křemičitý

Czech

Etymology

From křemík +‎ -ičitý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɛmɪt͡ʃɪtiː]
• Rhymes: -ɪtiː

Adjective

křemičitý

1. silicic

Usage notes

Used in names of chemical compounds in which silicon is tetravalent.

Declension

Declension of křemičitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	křemičitý		křemičitá	křemičité
genitive	křemičitého		křemičité	křemičitého
dative	křemičitému		křemičité	křemičitému
accusative	křemičitého	křemičitý	křemičitou	křemičité
locative	křemičitém		křemičité	křemičitém
instrumental	křemičitým		křemičitou	křemičitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	křemičití	křemičité		křemičitá
genitive	křemičitých
dative	křemičitým
accusative	křemičité			křemičitá
locative	křemičitých
instrumental	křemičitými

Derived terms

• křemičitan
• oxid křemičitý

 

Further reading

• “křemičitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “křemičitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989