křečkovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]From křeček (“hamster”) + -ovat.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]křečkovat
- (derogatory) to hoard
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | křečkovat, křečkovati | Active adjective | křečkující |
---|---|---|---|
Verbal noun | křečkování | Passive adjective | křečkovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | křečkuji, křečkuju (coll.) |
křečkujeme | — | křečkujme |
2nd person | křečkuješ | křečkujete | křečkuj | křečkujte |
3rd person | křečkuje | křečkují, křečkujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křečkovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | křečkoval | křečkovali | křečkován | křečkováni |
masculine inanimate | křečkovaly | křečkovány | ||
feminine | křečkovala | křečkována | ||
neuter | křečkovalo | křečkovala | křečkováno | křečkována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | křečkuje | — |
feminine + neuter singular | křečkujíc | — |
plural | křečkujíce | — |
Further reading
[edit]- “křečkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “křečkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989