křečkovat

Czech

Etymology

From křeček (“hamster”) +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkr̝̊ɛt͡ʃkovat]

Verb

křečkovat

1. (derogatory) to hoard

Conjugation

Conjugation of křečkovat

infinitive křečkovat, křečkovati active adjective křečkující verbal noun křečkování passive adjective křečkovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person křečkuji, křečkuju (coll.) křečkujeme — křečkujme 2nd person křečkuješ křečkujete křečkuj křečkujte 3rd person křečkuje křečkují, křečkujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive křečkovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate křečkoval křečkovali křečkován křečkováni masculine inanimate křečkovaly křečkovány feminine křečkovala křečkována neuter křečkovalo křečkovala křečkováno křečkována transgressives present past masculine singular křečkuje — feminine + neuter singular křečkujíc — plural křečkujíce —

Further reading

• “křečkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “křečkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989