jmě

Old Czech

Alternative forms

• jmeno, jméno (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *jьmę.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈjmi̯ɛ/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈjmjɛ/

Noun

jmě n

1. name

   dieti někomu jmě... ― to call someone by the name...

   vzdieti někomu jmě... ― to give someone the name...

   jmieti sobě jmě... ― to have the name...

Declension

Declension of jmě (n-stem)

	singular	dual	plural
nominative	jmě	jmeně	jmena
genitive	jmene	jmenú	jmen
dative	jmeni	jmenoma	jmenóm
accusative	jmě	jmeně	jmena
vocative	jmě	jmeně	jmena
locative	jmeni	jmenú	jmeniech
instrumental	jmenem	jmenoma	jmeny

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• jmě obecné

 

Descendants

• Czech: jméno

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “jmě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění