hrotit

Czech

Etymology

(This etymology is missing or incomplete. Please add to it, or discuss it at the Etymology scriptorium.)

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦrocɪt]
• Hyphenation: hrot‧it
• Rhymes: -otit

Verb

hrotit impf

1. (transitive, colloquial) to escalate (an argument)

   Synonym: stupňovat

2. (reflexive with se) to sharpen, intensify

Conjugation

Conjugation of hrotit

infinitive hrotit, hrotiti active adjective hrotící verbal noun hrocení passive adjective hrocený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person hrotím hrotíme — hroťme 2nd person hrotíš hrotíte hroť hroťte 3rd person hrotí hrotí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hrotit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate hrotil hrotili hrocen hroceni masculine inanimate hrotily hroceny feminine hrotila hrocena neuter hrotilo hrotila hroceno hrocena transgressives present past masculine singular hrotě — feminine + neuter singular hrotíc — plural hrotíce —

Derived terms

• vyhrocovat
• vyhrotit
• zhrotit

Related terms

• hrot

Further reading

• “hrotiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hrotiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hrotit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025
• “hrotit” in Akademický slovník současné češtiny, 2012–2025, slovnikcestiny.cz