Jump to content

hrnout

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Proto-Slavic *gъrtnǫti.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

hrnout impf

  1. to shovel, rake, push
    Ledovec před sebou hrnul vše, co mu stálo v cestě.The glacier pushed forward everything which stood in its way.
  2. (reflexive with se) to surge, rush, pour
    Z hořícího domu se hrnuly davy lidí.Crowds of people surged out of the burning building.

Conjugation

[edit]

Derived terms

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • hrnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • hrnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • hrnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)