hostit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hostiti, from Proto-Slavic *gostiti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦoscɪt]

Verb

hostit impf (perfective pohostit)

1. to host (to perform the role of a host)

Conjugation

Conjugation of hostit

infinitive hostit, hostiti active adjective hostící verbal noun hoštění passive adjective hoštěný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person hostím hostíme — hostěme, hosťme 2nd person hostíš hostíte hosti, hosť hostěte, hosťte 3rd person hostí hostí — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive hostit. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate hostil hostili hoštěn hoštěni masculine inanimate hostily hoštěny feminine hostila hoštěna neuter hostilo hostila hoštěno hoštěna transgressives present past masculine singular hostě — feminine + neuter singular hostíc — plural hostíce —

Derived terms

• hostitel
• pohostit
• rozhostit
• uhostit
• vyhostit
• zhostit

Related terms

• hospoda f
• host m
• hostinec m
• pohostinství n

Further reading

• “hostiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “hostiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “hostit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025