hibridigh

Irish

Etymology 1

From hibrid (“hybrid”) +‎ -igh.

Verb

hibridigh (present analytic hibridíonn, future analytic hibrideoidh, verbal noun hibridiú, past participle hibridithe)

1. (transitive) hybridize

Conjugation

conjugation of hibridigh (second conjugation)

verbal noun	hibridiú
past participle	hibridithe
tense	singular			plural			relative	autonomous
	first	second	third	first	second	third
indicative
present	hibridím	hibridíonn tú; hibridír†	hibridíonn sé, sí	hibridímid; hibridíonn muid	hibridíonn sibh	hibridíonn siad; hibridíd†	a hibridíonn; a hibridíos	hibridítear
past	hibridigh mé; hibridíos	hibridigh tú; hibridís	hibridigh sé, sí	hibridíomar; hibridigh muid	hibridigh sibh; hibridíobhair	hibridigh siad; hibridíodar	a hibridigh / ar hibridigh*	hibridíodh
past habitual	hibridínn	hibridíteá	hibridíodh sé, sí	hibridímis; hibridíodh muid	hibridíodh sibh	hibridídís; hibridíodh siad	a hibridíodh / a hibridíodh*	hibridítí
future	hibrideoidh mé; hibrideod; hibrideochaidh mé†	hibrideoidh tú; hibrideoir†; hibrideochaidh tú†	hibrideoidh sé, sí; hibrideochaidh sé, sí†	hibrideoimid; hibrideoidh muid; hibrideochaimid†; hibrideochaidh muid†	hibrideoidh sibh; hibrideochaidh sibh†	hibrideoidh siad; hibrideoid†; hibrideochaidh siad†	a hibrideoidh; a hibrideos; a hibrideochaidh†; a hibrideochas†	hibrideofar; hibrideochar†
conditional	hibrideoinn; hibrideochainn†	hibrideofá; hibrideochthá†	hibrideodh sé, sí; hibrideochadh sé, sí†	hibrideoimis; hibrideodh muid; hibrideochaimis†; hibrideochadh muid†	hibrideodh sibh; hibrideochadh sibh†	hibrideoidís; hibrideodh siad; hibrideochadh siad†	a hibrideodh; a hibrideochadh† / a hibrideodh*; a hibrideochadh*†	hibrideofaí; hibrideochthaí†
subjunctive
present	go hibridí mé; go hibridíod†	go hibridí tú; go hibridír†	go hibridí sé, sí	go hibridímid; go hibridí muid	go hibridí sibh	go hibridí siad; go hibridíd†	—	go hibridítear
past	dá hibridínn	dá hibridíteá	dá hibridíodh sé, sí	dá hibridímis; dá hibridíodh muid	dá hibridíodh sibh	dá hibridídís; dá hibridíodh siad	—	dá hibridítí
imperative
–	hibridím	hibridigh	hibridíodh sé, sí	hibridímis	hibridígí; hibridídh†	hibridídís	—	hibridítear

* indirect relative
† archaic or dialect form

Related terms

• cros-síolraigh (“cross-breed, intercross”, verb)

Etymology 2

Adjective

hibridigh

1. inflection of hibrideach:
   1. masculine vocative/genitive singular
   2. (archaic) feminine dative singular

References

• Ó Dónaill, Niall (1977) “hibridigh”, in Foclóir Gaeilge–Béarla, Dublin: An Gúm, →ISBN